Pražský právnický podzim končí
Rozsáhlý projekt Pražský právnický podzim 2012 se v těchto hodinách uzavírá. Organizátoři z nakladatelství Havlíček Brain Team jej označují za zkušební. Během listopadu proběhlo jedenáct akcí, které tvořily páteř projektu nebo k němu byly volněji či těsně připojeny. Počet účastníků se odhaduje zhruba na 1000. Akce se konaly na osmi místech v Praze. V různých formátech, jako jsou konference, besedy, kulaté stoly a právnický klub, vystoupilo přibližně 60 přednášejících, debatérů a diskutujících, vesměs špičkových představitelů právnických profesí a oborů. Významnou obsahovou a organizační spolupráci poskytl Městský soud v Praze, pražská právnická fakulta, právnický spolek Všehrd, Soudcovská unie ČR, akciová společnost epravo.cz a řada dalších subjektů, z nichž mnohé se staly partnery PPP 2012. Proč vznikla myšlenka Pražského právnického podzimu Zakladatel projektu a ředitel nakladatelství Karel Havlíček k tomu říká: Moderní stát euroatlantického typu je nazýván státem právním a právnický jazyk ve světě bez bariér musí sloužit jako srozumitelná lingua franca. Pokud by tomu tak nebylo, nemůže fungovat trh, stát ani občan. Naše právo je bohužel všechno, jen ne lingua franca. Je to chaotická změť stovek a tisíců předpisů, novelizací předpisů, novelizací novelizací. Právník v Česku by měl nosit roušku, protože pracuje v silně znečištěném prostředí. Právo má být nástrojem ochrany občana, ale u nás se často stává spíše brzdou a svévolným regulativním bičem. Proto jsem už dlouhá léta přesvědčen, že právníci jsou povinni zahájit velkou debatu o tom, jak lze právo kultivovat, zlepšovat a efektivizovat. Úroveň českého práva Jedním z nejdůležitějších témat Pražského právnického podzimu byla kvalita českého právního řádu. Na odborné konferenci o vymahatelnosti práva a v právnickém klubu jsem hovořil o tom, že nízká přijatelnost práva je strmou cestou do pekel, uvádí Havlíček. Tvrdím, že nepřijatelnost práva povede dříve či později k obrovským společenským problémům. Mezi právem a skutečnými potřebami lidí zeje propast. Veřejnost má pocit, že právo je nevymahatelné nebo přinejmenším nevymožitelné, jak to v jedné z našich diskusí charakterizoval Tomáš Sokol. Česká společnost svému právu nerozumí, a proto se s ním také neztotožňuje. Vox populi samozřejmě není všemocné kritérium. Když mi někdo dluží, přeji si, aby právo bylo co nejsnáze vymožitelné. Nevymahatelnost povinností je naopak v tuzemsku nadmíru populární. Co je však v hlasu lidu božské, je potřeba srozumitelného a rozumného práva. Bez něj je vymahatelnost jen utopickou vizí bez reálných nadějí. Profesor Dvořák z VŠMIE hovořil v rámci akcí Pražského právnického podzimu o indexu neprůhlednosti práva a právního systému. V mezinárodním měřítku byla Česká republika z tohoto hlediska v roce 2001 ohodnocena devadesáti sedmi body ze sta. Sto bodů znamená absolutní neprůhlednost. Těch devadesát sedm bodů nás řadilo na předposlední místo. Na posledním místě byla Čína. Po deseti letech se situace podle těchto výzkumů prý poněkud zlepšila, ale stále zůstáváme například za Maďarskem, Polskem či Malajsií.V oblasti právní ochrany investorů máme sté místo, při vynucování plnění smluv sedmdesáté deváté místo. Prakticky na všech konferencích a kulatých stolech i při debatě v Právnickém klubu účastníci docházeli k tomu, že chaos vzniká jednak pověstnou lidovou tvořivostí zákonodárců, ale také zbytečnou horlivostí a nekoncepční legislativní nadvýrobou. Sbírka zákonů obludně bují, a přitom se jen tiskne, aniž by její tištěnou podobu někdo četl. Každý rok přibývá kolem pěti stovek předpisů. Novelizace neberou konce. Na besedě studentů na Městském soudu v Praze se například mluvilo o 128 novelizacích občanského soudního řádu. V novelizovaných ustanoveních nestačí čísla, už nestačí ani písmena. Je tam třeba ustanovení označené číslem § 338zr. Zrodil se obří kodex soukromého práva o více než 3000 paragrafech. Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala poznamenal, že je třeba se více zamýšlet, jestli je opravdu nezbytné při sebemenším hnutí mysli žádat novou právní úpravu. Jestli je na místě podléhat veřejným a mediálním tlakům. Jako příklad uvedl methylalkoholovou aféru, kdy se všichni začali ptát, co se bude dít s trestním zákoníkem. Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček popisoval, jak ze své kanceláře vidí do parku na Karlovo náměstí Když se tam něco nekalého odehraje, dojde tam k pohlavnímu zneužití anebo k útoku na řidiče sanitky, vím jistě, že do týdne ten který ministr spravedlnosti přijde s novelou zvláštní části trestního zákona. Je to nechutná politická kasuistika, kterou otravujeme své již tak chatrné právní předpisy k tomu, aby byly pokud možno zcela nefunkční. Já se domnívám, že všechny záležitosti, které jsme za dobu deseti let zpátky zaznamenali a které ve svých důsledcích měly za následek, že byly navrhovány změny zvláštní části trestního zákoníku, by bylo možno v pohodě pojmout pod stávající skutkové podstaty. Čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra použil jako příklad jiný příběh, který se týká maření výkonu úředního rozhodnutí a vyhoštění. Cizinec se sousední země, kterého jsme před pěti lety chytli, že se opilý porval na Staroměstském náměstí, dostal pětileté vyhoštění a jel domů. Přijel sem ale v mezidobí šestkrát tajně za milenkou. A teď bude tři roky sedět v našem vězení. Totalitní režim, který nepochybně tento paragraf považoval za velmi důležitý, pamatoval na takový delikt maximálně šesti měsíci odnětí svobody. Naše demokratická společnost v novému trestnímu zákoníku stanoví trest odnětí svobody tři roky. Takhle zvyšujeme počet vězňů, už jsme druzí v Evropě. To je hodně drahá záležitost. Libor Vávra řekl: Běžíme rychle. Ale opravdu nevím, jestli tím správným směrem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová uváděla, jak odcházejí kvalifikovaní policisté do soukromého sektoru a když hledají obživu, často pracují v různých bezpečnostních a detektivních agenturách. Vzniklo několik soukromých policií. A náhle přicházejí politici a ptají se, jestli by nebylo dobré zakotvit do trestního zákoníku skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného sledování. Podle názoru dr. Bradáčové je nutno nejprve využít legislativních prostředků jiných oblastí práva a rozumným způsobem stanovit jasná pravidla pro činnost bezpečnostních agentur. Teprve když dojde k excesům, je možno v krajním případě přistoupit k nástrojům trestní represe. Opačný přístup, který se u nás praktikuje, označila za úplně špatnou filozofii. Roman Fiala hovořil také o občanském zákoníku. Zdůraznil, že Nejvyšší soud jistě nekomentuje, zda a kdy má nastat jeho účinnost. Poukázal ale na to, že celou řadu let bude tento soud v atypické situaci, protože nese odpovědnost za jednotný výklad práva. Přitom nebude mít ani jednu jedinou kauzu, na které by to v konkrétním případě mohl ukázat. V takové situaci bude muset ke sjednocování rozhodovací činnosti používat rozhodnutí soudů nižších stupňů, podrobovat je připomínkovému řízení a schvalovat nebo neschvalovat na jednáních pléna či kolegia. Stejně tak bude muset vydávat stanoviska tam, kde bude u nižších soudů judikatura rozporná. Dr. Fiala přiznal, že sami ještě úplně přesně nevědí, jak to všechno zvládnout personálně i finančně. Středočeská soudkyně Šárka Hájková uvedla, že průměrná délka soudního řízení v agendě civilní podle výsledků roku 2011 je cca dvě stě osmdesát dnů. Kdyby se podařilo do praxe zavést mediaci, podle celosvětových statistik je délka úspěšného mediačního řízení šedesát dnů. To by mělo nemalý efekt na vymahatelnost práva. K tomu ovšem soudce Radim Pastrňák dodává na základě podrobné analýzy, že český civilní proces je ohrožován zejména na úrovni soudů prvního stupně nebezpečím zahlcení z hlediska počtu nově napadených věcí, a označuje situaci v civilním procesu za krizovou. Doslova předvídá: Nebude-li snaha ze strany zákonodárce přesunout některé agendy z obecných soudů, může dojít v roce 2015 ke zdvojnásobení počtu nových věcí u prvostupňových soudů ve srovnání s rokem 2008. Co se stalo v českém právu? Karel Havlíček komentuje: Uvedené poznatky, které tvoří jen zlomek výstupů Pražského právnického podzimu, jasně představují směr a charakter jedné z diskusí, které jsme v uplynulém měsíci vedli. Možná bych ještě doplnil dvě krátké základní teze, které jsem k tomuto tématu předložil kolegům na setkání v právnickém klubu v rámci právně filozofické debaty. 1. Kontinuita československého práva po roce 1989 a českého práva po roce 1992 vedla evolučním způsobem k revoluční změně právního řádu. Zároveň ovšem byla zbytečně vykoupena obrovskou masou novelizací, které způsobily mimořádnou nepřehlednost práva a legislativní chaos. 2. Poslední pětiletí vývoje českého práva je výrazně charakterizováno některými novými prvky: inkorporací laviny evropského práva, stíráním hranic mezi právem veřejným a soukromým, vytvářením nových gigantických kodexů, zamořováním soudů plevelnými pravomocemi, které komplikují chod justice. Budeme se snažit zprostředkovat médiím a tím i veřejnosti co největší množství názorů na to, jak odborníci právníci vidí stav a vývoj českého práva a jeho aplikace a interpretace. Přál bych si, aby Pražský právnický podzim prospěl jako nezávislá platforma, kde se bude o právu přemýšlet. Doufám, že dojdeme k závěru, že nebyl zbytečný. Už se připravujeme na příští rok.
Kontakt
Havlíček Brain Team
Kancelář JUDr. Havlíčka pod názvem Havlíček Brain Team působí v oboru poradenských a konzultačních služeb tiskového zpravodajství a nakladatelství.
Přemyslovská 11
13000, Praha 3
Telefon: 257 223 009
E-mail: sekretariat@brainteam.cz
http://www.brainteam.cz
Kontaktní manažer: Alena Malátová
Email: sekretariat@brainteam.cz
Telefon: 257 223 009
Tiskové zprávy
Přehled zpráv
Vyhledávání
Kategorie
Automobilový průmysl
Banky, fondy, pojišťovny
Bižuterie, sklo, keramika
Cestovní ruch
Církev a náboženství
Daně a makroekonomika
Doprava, přeprava, skladování
Drogistické zboží
Dřevařský, papírenský průmysl
Ekologie a životní prostředí
Ekonomika
Elektrotechnický průmysl
Energetika
Erotický průmysl
Finance, burzy, obchod
Chemický průmysl
Informační technologie
Komunikační technika
Kosmetika a kadeřnictví
Kultura, umění
Kurýrní služby, zasilatelství
Letectví
Média a reklama
Móda a životní styl
Nábytek
Nadace, charitativní a humanitární organizace
Nemovitosti
Počítače a software
Policie, armáda
Politika, diplomacie
Potravinářský průmysl
Právní služby
Společnost
Sport
Stavební průmysl, architektura
Strojírenský průmysl
Školství, vzdělávání a věda
Technika, audio, video, foto
Textilní průmysl, oděvní a koedělný průmysl
Těžba a zpracování nerostů, hutnictví
Zábava a volný čas
Zahraniční politika, Evropská unie
Zaměstnání a kariéra
Zdraví, zdravotnictví a léčiva
Zemědělství
Ženské záležitosti