Když je den v půli se svou poutí
Za polovinu dne se považuje tradičně dvanáctá hodina. To má jistě své opodstatnění z astronomického hlediska. Je však vzhledem k životu obyčejného smrtelníka poledne skutečně tím mezníkem, který dělí jeho bdělý denní stav na polovinu? To mohlo platit v minulosti pro babičku Boženy Němcové, která vstávala ve čtyři hodiny a chodila spát se slepicemi. V současnosti se tohoto vzoru spíše nedobrovolně drží příslušníci profesí, jejichž směny začínají v brzkých ranních hodinách, ale jakmile je dovolená nebo volno, rádi od něho upustí. Nicméně poledne je stále pro všechny podvědomě zakonzervováno jako čas oběda. Ve zvyku zděděném po předcích setrváváme zdravému rozumu navzdory.
Podle čeho se pozná nezdravý oběd
Tradiční český chod oběda nechceme zrušit, ale rozhodně by se měl přizpůsobit moderní době a nejnovějším výživovým trendům. Co vyhovovalo brzy ráno vstávajícímu a po většinu dne tvrdě fyzicky pracujícímu člověku, je pro standardní vzorek příslušníka lidského druhu 21. století zcela nevhodné. Vyjděme z předpokladu, že pokud existují zdravé obědy, musí existovat také obědy které prospěšné.zdraví zkrátka nejsou Jaké jsou jejich identifikační znaky? Za prvé ten, že ho konzumujeme tehdy, když ještě nemáme hlad ani chuť, nebo na něj nemáme dostatek času a snažíme se ho vměstnat do půl hodiny zaměstnavatelem k tomu určené, nebo je nám po něm vždy těžko.
Vyjdeme-li z předpokladu, že kolem dvanácté jsme většinou ještě plně v pracovním procesu, není důvod jej přerušovat vydatným několikachodovým jídlem, které naše rozumové schopnosti a aktivitu spíše utlumuje, než povzbuzuje. Zvláště pokud jsme posnídali, postačí na oběd něco lehčího, sice výživného, ale snadno stravitelného. Účelem je doplnit energie právě tak, abychom byli dostatečně fungující v rozdělané práci a nekručelo nám intenzivně v břiše. Klidně to může být pár soust potvrzujících moudrost, že člověk nežije proto, aby jedl, ale jí proto, aby žil (a pracoval).
Všední versus sváteční?
Do práce se nechodí za účelem hodovat, a vzhledem k poměrně krátké obědové pauze je škoda ztrácet čas přesunem do restaurace. Její návštěva totiž bývá spojena s dalším čekáním na objednání a obsloužení, byť se personál snaží sebevíc. V různých firemních stravovacích zařízeních jsou také fronty a ne každému tento hromadný kolektivní typ stravování vyhovuje.
Jako ideální se jeví nachystat si přiměřenou porci vyhovujícího oběda s sebou do krabičky, a pokud to pracovní vytížení či nedostatek prostoru neumožňují, nechat si jednoduše nějakou takovou krabičku nechat dovézt. Služba existující pod názvem krabičková dieta poskytuje přípravu a rozvoz všech denních jídel, ale často se z nabídky vybírá jenom jedno. Právě oběd je tím nejčastěji vybíraným. To proto, že lidé jsou v jeho čase mimo domov, nebo - pracují-li z domu - jsou zaneprázdněni a kvalitní hotové jídlo, které obsahuje všechny důležité živiny ve správném poměru, je vítanou a užitečnou pomocí.
Oběd sestávající z polévky, hlavního chodu a dezertu se hodí spíše jako středobod nedělního rodinného programu. Lidé žijící single řeší stravování ve svátečních dnech různě, ale není výjimkou, že se i o víkendu uchylují ke krabičkám.
Stačí lehké zasycení
V průběhu obědové pauzy je důležitější na chvíli si odpočinout, vypnout, dopřát mozku, potažmu celému tělu volno, než se dosyta najíst a pocítit kulinářský zážitek. Zkonzumované jídlo má zdravě “nakopnout” k další činnosti. Výživoví specialisté dnes vědí jak na to. Nechme si od nich poradit.
Jak se mění váš pracovní výkon a morálka po zkonzumovaném jídle? Co jíte, když potřebujete pracovat duševně, a co, čeká-li vás fyzická námaha?
Tiskové zprávy
Přehled zpráv
Vyhledávání
Kategorie
Automobilový průmysl
Banky, fondy, pojišťovny
Bižuterie, sklo, keramika
Cestovní ruch
Církev a náboženství
Daně a makroekonomika
Doprava, přeprava, skladování
Drogistické zboží
Dřevařský, papírenský průmysl
Ekologie a životní prostředí
Ekonomika
Elektrotechnický průmysl
Energetika
Erotický průmysl
Finance, burzy, obchod
Chemický průmysl
Informační technologie
Komunikační technika
Kosmetika a kadeřnictví
Kultura, umění
Kurýrní služby, zasilatelství
Letectví
Média a reklama
Móda a životní styl
Nábytek
Nadace, charitativní a humanitární organizace
Nemovitosti
Počítače a software
Policie, armáda
Politika, diplomacie
Potravinářský průmysl
Právní služby
Společnost
Sport
Stavební průmysl, architektura
Strojírenský průmysl
Školství, vzdělávání a věda
Technika, audio, video, foto
Textilní průmysl, oděvní a koedělný průmysl
Těžba a zpracování nerostů, hutnictví
Zábava a volný čas
Zahraniční politika, Evropská unie
Zaměstnání a kariéra
Zdraví, zdravotnictví a léčiva
Zemědělství
Ženské záležitosti