Notebooky slaví 35 let, jejich kratší životností narůstá množství elektroodpadu

Přenosné počítače neboli notebooky začaly před více než 35 lety z kanceláří i domácích pracoven vytlačovat stolní počítače. S rychlým rozvojem technologií přišla také nutnost jejich častější obměny. Zatímco v roce 1997 se průměrná životnost přenosného počítače v rozvinutých zemích pohybovala okolo šesti let, v roce 2005 už to byly pouhé dva roky. Díky tomu narůstá velké množství odpadu z elektrozařízení, které ne vždy bývá využito. Většinu součástek je přitom možné materiálově recyklovat. Rychlý rozvoj technologie První pokusy o vytvoření přenosného počítače začaly už v 70. letech 20. století. K současným přenosným počítačům, jejichž váha se může dostat i pod jeden kilogram, však vedla ještě dlouhá cesta. První komerčně úspěšný předchůdce dnešních notebooků nesl název Osborne1 a vážil okolo deseti kilogramů. Na trh se dostal v roce 1981. Vývojáři ale museli na přenosných počítačích ještě zapracovat. Koncem 80. let 20. století už se objevily první počítače podobné těm dnešním. Češi mění počítače každé dva až tři roky Rychlý vývoj technologií s sebou přináší také častější obměnu notebooků. Podle odborníků výměnu starých počítačů za nové podstupujeme každé dva až tři roky. Jedním z důsledků lepší dostupnosti a kratší životnosti notebooků je nárůst množství elektroodpadu, které je třeba ekologicky zpracovat. „Od roku 2006 stoupá v České republice množství zpětně vybraného elektroodpadu. V roce 2006 to bylo 21 138 tun. Do roku 2014 se množství zpětně vybraného odpadu více než zdvojnásobilo, v roce 2014 se vybralo už více než 55 tisíc tun odpadu z elektrozařízení,“ uvedl David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrospotřebičů a baterií. Co se děje s elektroodpadem? Až padesát milionů tun elektronického odpadu se ročně vyhodí po celém světě. Jen něco málo přes 12 procent se doopravdy zrecykluje. Elektronika přitom obsahuje měď, stříbro, zlato nebo palladium, tedy kovy, které lze dále bez problémů použít. Kovy totiž používáním neztrácejí svou kvalitu. „Díky moderním technologiím lze při recyklaci elektroodpadu získat až 95 % kovů zpět,“ popsal Vandrovec. Při recyklaci kovů se dokonce ušetří mnoho energie, kterou by bylo jinak nutné spotřebovat při primárním získávání. „Například recyklací hliníku ušetříme až 95 % energie oproti získávání hliníku z rudy,“ dodal Vandrovec. V České republice se se zpětně odebranými elektrozařízeními a elektroodpadem nakládá několika způsoby. Zařízení se mohou opětovně zužitkovat, rozebrat na materiály a materiálově recyklovat nebo energeticky využít. Ideální a ten nejekologičtější způsob představuje samozřejmě jejich opětovné zužitkování a recyklace. Separace elektroodpadu v České republice funguje od roku 2005. Kategorie informačních technologií a telekomunikačních zařízení, kam spadají také notebooky, tvoří přibližně 15 % zpětně odebraných zařízení. V této kategorii se rovněž nejvíce odpadu využije v rámci opětovného použití nebo materiálově. „Lidé si často neuvědomují, že některé součásti počítačů a další elektroniky mohou být toxickým odpadem, v případě nesprávného nakládání. Proto je velmi důležité jej ekologicky likvidovat. Právě zpětný odběr zařízení je jediným řešením, jak se šetrně zbavit starých spotřebičů. Příkladem správné praxe využití elektrozařízení je například projekt Zelená firma. Všem domácnostem pak doporučujeme projekt Buď líný, díky kterému je zajištěna efektivní recyklace včetně bezplatného odvozu přímo z domácností,“ uzavřel Vandrovec.

Kontakt
LESENSKY.CZ
Tým odborníků specializujících se na PR, média a marketing.
Veveří 114
61600, Brno
Telefon: +420 777 942 701
E-mail: info()lesensky.cz
http://www.lesensky.cz



Kontaktní manažer: Petr Lesenský
Email: pr()lesensky.cz
Telefon: +420774743800

Tiskové zprávy
Přehled zpráv
Vyhledávání

Přihlášení
Novináři
Firmy

Kategorie
Automobilový průmysl
Banky, fondy, pojišťovny
Bižuterie, sklo, keramika
Cestovní ruch
Církev a náboženství
Daně a makroekonomika
Doprava, přeprava, skladování
Drogistické zboží
Dřevařský, papírenský průmysl
Ekologie a životní prostředí
Ekonomika
Elektrotechnický průmysl
Energetika
Erotický průmysl
Finance, burzy, obchod
Chemický průmysl
Informační technologie
Komunikační technika
Kosmetika a kadeřnictví
Kultura, umění
Kurýrní služby, zasilatelství
Letectví
Média a reklama
Móda a životní styl
Nábytek
Nadace, charitativní a humanitární organizace
Nemovitosti
Počítače a software
Policie, armáda
Politika, diplomacie
Potravinářský průmysl
Právní služby
Společnost
Sport
Stavební průmysl, architektura
Strojírenský průmysl
Školství, vzdělávání a věda
Technika, audio, video, foto
Textilní průmysl, oděvní a koedělný průmysl
Těžba a zpracování nerostů, hutnictví
Zábava a volný čas
Zahraniční politika, Evropská unie
Zaměstnání a kariéra
Zdraví, zdravotnictví a léčiva
Zemědělství
Ženské záležitosti